Au pair in USA: Road Tripy a Memorial Day

Dneska začnu od konce. Tenhle víkend byl prodloužený, protože v pondělí byl Memorial Day. Některé holky možná pracovaly, ale já měla volno, jelikož děťátka měli v pátek kratší školu tak jsem dělala více, plus jsem ještě měla babysitting. Taky rodiče brali děti někde na celý víkend, tak jsem měla baráček jenom pro sebe, tak jsem byla ráda, že si pořádně odpočinu. Sice když jsou doma tak můžu jít taky do kuchyně/obyváku, respektive kam chci, ale pořád to je takové, že přeci jen si před nimi neudělám takové pohodlí jako když jsem sama tady. Taky je to neuvěřitelný relax odpočinout si od dětí, sice je mám ráda, ale přece jenom člověk s nimi tráví každý den, více času než jsem kdy trávila třeba i doma s rodiči a už mi to pak ke konci týdne trošku leze na nervy.

Odjížděli v sobotu ráno a já vylezla z pokoje až později, nechtělo se mi vůbec vstávat. Dá se říct, že jsem se celou sobotu proválela doma, ale venku nebylo nějaké extra super počasí a hlavně po předešlých 2 víkendech strávených mimo domov jsem potřebovala prostě jenom vypnout a relaxovat, pouklízet si pokoj, konečně natáhnout všechny fotky z foťáku a iPhonu do noťasu, protřídit je, vyprat si apod. Odpoledne jsem měla už třetí rande s jedním Američanem. No to bylo zase něco. Myslím, že jsem ho ještě tady nezmiňovala tak ať máte celou story.. Několikrát jsem si vyšla s pár lidma Amíkama z různých těch seznamek, ale jak jsem říkala holkám, pokaždé když se ten člověk ukázal tak mi přišlo, že vypadal tak nějak jinak.. hmm.. hůř :D. A to jsem myslela, že to je trend hlavně u holek si upravovat fotky a dávat na net jen takové na kterých vypadají hodně dobře. No očividně to v SF fičí i mezi chlapy. Asi pátý s kterým jsem šla na kafe byl takový střed, nějak extra se mi nelíbil, ale ani to nebylo tak že by mě nějak odpuzoval tak jsme tak kecali a ze začátku to bylo divné, házel jednu otázku za druhou a ještě takové, že mě zaskočilo, že se na to vůbec hned tak ptá. Tak jsem přemýšlela, jak slušně ,,utéct", bylo mi to nepříjemné, hlavně když jsem na některé jeho otázky sama nevěděla odpověď nebo jsem nad tím ještě neuvažovala, ale pak se to nějak zlomilo a nakonec to bylo celkem fajn. Z těch předchozích ,,adeptů" byl asi nejnormálnější tak jsem si říkala, proč nejít na druhé rande a pak najednou bylo třetí a říkala jsem si, že I kinda like him haha. Pak ale zase přišel s takovou otázku, že jsem málem spadla z noh takže si říkám, že to prostě asi utnu a zkusím štěstí někde jinde. Na jednu stranu to celkem chápu, ale na druhou mi to přijde brzo ptát se na to po 3. rande. Zeptal se mě totiž, nebo mi spíš řekl, že mě má rád a že by chtěl vědět předtím než se z toho vyvine něco víc (ach to jejich přehnané americké sebevědomí), jestli bych tady byla třeba ochotná zůstat. Tak jsem na něj zírala, za prvé zaskočená typem otázky, za druhé sama nevím, co chci momentálně. Střídá se to u mě co chvíli. Když jsou dobré chvilky tak si říkám.. jojo prodloužím a budu tady studovat a možná bych tady pak i zůstala (nějakou dobu). Pak mám zas takové pitomé chvilky, hlavně s dětmi, s tou jejich výchovou, kdy se rodič bojí dítě vůbec nějak silněji chytit za ruku a odtáhnout ho ke stěně, když odmlouvá, aby se nad sebou ZAMYSLELO apod. a to si pak říkám, že bych nejraději domů jela hned a že žádné prodloužení ne-e. No každopádně mám ještě pořád minimálně půl roku než se budu muset rozhodnout co a jak. Tomu mému date jsem řekla, že nevím, že v tom nemám jasno vůbec a on se s tou odpovědí spokojil.. co mu taky zbývalo že.
V neděli jsem skypovala, koukala na seriály apod. K večeru mi přijela kamarádka na noc, tak jsme si zajely na sushi na večeři. Bylo výborné jako vždycky. Miluju to tady a hlavně je to mnohem chutnější a levnější než u nás v ČR. Taky v porovnání s US cenami to v té restauraci vyjde levně. Člověk se nají dosyta s pitím, zmrzlinou a i s taxami a dýškem za cca 25 dolarů, což tady v SF dáte obvykle za nejobyčejnější jídlo v restauraci bez dýška a tax. Nevím, jestli jsem to tady zmiňovala, ale i třeba ceny v obchodech jsou bez tax (daní). Ty vám přičtou až u pokladny, takže si kupujete oblečení za 46 dolarů, ale třeba pak to u kasy dělá s taxami 50. Člověk vždycky musí počítat s tím, že bude platit více.
V pondělí jsme jely do downtown kouknout po obchodech, já jsem se zase zbláznila. Mě do obchodu nikdo nesmí pouštět, protože já pak nemůžu odejít s prázdnou a hlavně v H&M měli nehorázné slevy, hezké topy za 6 dolarů apod. což je tady neobvyklé, alespoň v H&M. Pak jsem si nakoupila asi tunu spodního prádla. Nakoukla jsem do Victoria's Secret a vím, že některým holkám se tam nelíbí, ale já bych tam mohla strávit celý den :D. Moje mladší sestřička udělala navíc v pondělí maturitu tak dostane pár spoďárů za odměnu haha.

Akorát se děsím to posílat poštou. Vím, že holky normálně posílají, ale já asi nemám nějaké štěstí. Posílala jsem pohled našim. Už jsou to skoro 3 týdny a pohled pořád nikde takže příště si asi zajdu přímo na poštu. Nechápu, co se s ním stalo.
Když už jsem byla skoro na cestě domů, tak mi napsala HM, že jsou v nemocnici, že starší spadla a má něco s nohou. Nakonec chudák vyfasovala berle a má nohu zpevněnou né v sádře, ale v něčem, co se sundá dříve.. no dříve, za 10 dnů až. K tomu ještě druhá mladší dostala večer horečku a hrozně ji bolela dáseň tak jsem si říkala jenom, že to ten týden pěkně začíná. Ale naštěstí šly všechny dětičky pěkně do školy dneska, malá byla sice u doktorky, ale má jenom něco jako žábu v puse, nějakou obří tak prý měla teplotu z toho. S HM jsem pak jela do posilky a málem jsem sebou sekla, jak jsem se po roce zvážila. No jde to se mnou z kopce, aspoň mě to ale nakoplo ke cvičení. Hlavně moje HM je hubenější než já a to jí je přes 40 a chce zhubnout jo.. Takže jsem si říkala, že aspoň na to léto do plavek by to chtělo na sobě zamakat. Už mi nezbývá moc času. Dvanáctého končí dětem škola a pak hned jedeme na dovolenou na Hawaii jupí. Odpoledne klasika grocery shopping, dokoupila jsem i prací prášek tak se zítra z vesela můžu vrhnout konečně na tu tunu prádla, co mě po víkendu čeká.
Dneska se mi HM dokonce omlouvala, že prý mě o víkendu nepozvali sebou, protože s nimi tam jela od HM mamka s kamarádkou a oni by tam neměli pro mě místo, což nemusela říkat, ale bylo to od ní milé.

Během minulých týdnů jsem byla s malým u doktorky. Zjistila jsem, že tak kňučel a stěžoval si na všechno, hlavně na únavu, kvůli astma, kvůli tomu, že se mu blbě dýchalo (což nikdo nevěděl, nevěděla jsem do té doby, že nějaké astma má a to jsem se před příjezdem ptala a zdraví dětí). Takže po nějakých lécích s kňučením a záchvaty u kluka je konec, ale sotva on přestal tak začalo jeho dvojče - malá. Poslední 2 týdny je na zabití. Je hnusná na všechny, i na HM třeba, odmlouvá, neposlouchá, ignoruje. Dokonce mi řekla, že jsem na ni hrozně přísná, což jsem koukala, protože mi starší povídala, že jsem asi nejméně přísná au pairka :D. Taky mi starší práskla, že jedna z ex au pairs byla s malou za dobře, malá byla její oblíbenkyně, dokonce taková, že malé nosila tajné do pokoje sladkosti - a to oni sladké nesmí, mají dezert sladké (nepočítám ovoce) tak jednou týdně. No já to rozhodně dělat nebudu. Snažím se je brát všechny stejně, ale poslední dobou, jak mě malá štve, tak mi přijde, že ji z těch 3 ,,nemusím" nejvíc, a to to bylo ze začátku takové moje zlatíčko. Naopak kluk měl ke mně takový odstup ze začátku, to byl zase miláček té au pair, co byla hned přede mnou, ale poslední týdny se to změnilo a třeba jdem jenom po baráku z pokoje do pokoje a chytá se mě za ruku a pořád mi chce něco povídat apod. :D S nejstarší holkou to je asi pořád stejné u mě, máme k sobě blíž než na začátku, občas taky dělá scény, ale většinou je v pohodě :).

První Road Trip - Víkend 11. - 12. května

Redwood National and State Parks