Konec školy a dovolená v ráji :)

Dětem skončila škola v polovině června takže jsem přišla o své ,,volné" dopoledne, kdy jsem většinou jen dělala laundry nebo zajela nakoupit jídlo, nebo něco co děti potřebovaly. Doma jsme s dětmi strávili jeden týden, který byl tak trochu šílený. Děti, co jim začaly prázdniny, byly jako spuštěné z řetězu. Přijde mi, že čím déle tu jsem tím méně poslouchají a více odmlouvají. Možná to je i tím, že jsou čím dál starší a více zkouší a dovolují si.



Jednu sobotu jsem měla babysitting výjimečně, místo 3 dětí, jsem vyfasovala 4. Naše 2 holky byly doma, kluka si prohodili s jinou rodinou, takže kluk šel k nim a měl sleepover s kámošem a segra kámoše (kámoška naší nejstarší) šla k nám na sleepover, k tomu přišla ještě další kamarádka starší na sleepover, takže se chtěly bavit spolu a odstrkávaly malou, která z toho byla tak naštvaná, že když jsem se ji snažila pomoct a rozveselit ji nějak tak byla hnusná i na mě. Do toho se starší chtěla před kamarádkami předvádět takže vůbec neposlouchala a jelikož měly sleepover a jejich rodiče ve spodním patře párty o 50 lidech takže nějaké volání rodičů nebo odebrání filmu nepřišlo v úvahu, ani bych to neudělala z toho důvodu, že malí koukají na tv výjimečně takže když jim ji zapnu tak jsou jako zhypnotizovaní a já mám klid. Ale i tak během těch 3 hodin hlídání jsem toho měla plnou p*del s prominutím více než za celou dobu, co tady jsem. Malí umí být pěkně hnusní a někdy si to ani neuvědomují.
Mají takové momenty, někdy jsou na zabití a někdy jsou tak skvělí, že si říkám, že s nimi prodloužím, ale kdoví.. Třeba dneska to bylo fajn, slavili jsme narozeniny hostdad a bavili jsme se o plánu na další týden, kdy v pondělí budu řídit do Napa. Je to asi hodinu a půl cesty od SF, ale počasí je tam znatelně jiné. V SF je léto chladné takže moje rodinka má něco jako apartmán v Napa, kde tráví většinu léta. Já budu o víkendech off tak mi řekli, že buď můžu zůstat tam s nimi (budu tam mít vlastní pokoj) a nebo odjet na víkend do SF. Takže uvidím, jak se mi bude chtít. Taky mi řekli, že si tam můžu pozvat kamarádky třeba na víkend, což je super :).. Ale zpět k tomu, co jsem chtěla říct, bavili jsme se o tom, že tam budu sama řídit v pondělí podle navigace, protože oni už odjíždějí v neděli ráno a HD měl trochu obavy, abych tam trefila, natož HM prohlásila, že se vůbec nebojí, že musí říct, že nejenže jsem skvělá řidička, ale že mám taky moc dobré orientační schopnosti a že nechce nikoho urazit nebo říkat o někom něco špatného, ale prý že jsem na tom nejlíp asi ze všech au pair, co měli (jsem jejich 6. au pair), tak mě to potěšilo. Na to malá prohlásila, že jsem nejen nejlepší řidička, ale taky nejlepší au pair :D. Pak ji HM vysvětlovala, že by to neměla říkat, že předchozí au pair byly taky skvělé, ale že by to mohlo ranit jejich feelings :). Od malé mě to překvapilo, protože mi jednou řekla, že nechce abych tady prodloužila s nimi, že má ráda kolem sebe nové lidi a že chce zase někoho z jiného státu, aby se o něm něco naučila a tak :) na jednu stranu ji chápu, co tím myslí, ale na druhou to byla trošku podpásovka, protože jsme se bavili o tom, že tu budu ještě 8 měsíců a já jí říkala, že můžu být tady déle, když všechno bude fajn a ona na mě úplně skoro vykřikla "Noooo!!" :D tak jsem si říkala aha :D.
Po tom, co dětem skončila škola, jsme letěli na Havaj na dovolenou. Celou dobu jsme trávili v Disney resortu, kde jsme byli taky ubytování. Byl to obrovský komplex, asi 6 velkých 15patrových budov s pokoji. Recepce ty budovy spojovala tak to celkově tvořilo takové účko otevřené směrem k oceánu a uprostřed toho účka byly různé bazény a tobogány a lazy river. Některé dny byly super a v pohodě, třeba jsme s HD a s HM hráli domino u bazénu a děcka mezitím byly na tobogánech a chodily se nám hlásit po každé jízdě.. Bývaly tam dlouhé fronty takže to třeba trvalo těch 15 minut. Jeden den vzala HM nejstarší nakupovat tak jsem tam byla jen s dvojčaty, ležela na lehátku, opalovala se a hlídala. Pak tam byly ale dny, kdy malá dělala scény, dokonce když jsem nepracovala začala v hotelu v 7 ráno řvát se srdceryvným pláčem na celý komplex (měla jsem pokoj vedle nich), že ji ničí všichni život, že nebude spát v jednom pokoji se sourozenci, že chce private space. Tak jsem si říkala tvole, to snad není možné. Oni mají všechno a i když rodiče jim pokaždé říkají, vysvětlují, že to je něco extra, že ne všichni se mají tak dobře tak myslím, že ti malí to ještě nechápou. Všechno, co mají berou jako samozřejmost, jako něco normálního :).

Kaple - několik svateb denně

Náš rezort

Oddávací kaple - pohled od vody. Když zaostříte tak je tam zrovna svatba :D :)

Část lazy river

Každý den tam probíhalo storry telling - různé místní legendy

Program pro děti s Goofym :)

Úžasný západ slunce :) obě fotky jsou neupravené, přesně takové jak to vypadalo :)

Kromě toho, že jsme byli v resortu, jsme si zašli taky na Havajské známé slavnosti zvané Luau. Každý jsme dostali věnec živých květin kolem krku a sledovali program a pak večeřeli jejich special jídlo. Bylo to věpřové, ale nevařili ho normálně, ale jejich tradičním způsobem, kdy to prase položili na nějaké rozžhavené kameny a takovým to způsobem ho pekli celý den :). Nejsem si jistá, jaký je přesný postup, ale tak nějak to je :D. Součástí programu byly taky Hula tanečnice a tanečníci.

Prasátko :)

Jedno odpoledne jsme šli do vedlejšího hotelu kouknout na rejnoky, taky jsme je krmili mušlemi přímo z ruky, což byla paráda. Kromě nich jsme si mohli v rukou podržet hvězdice, mořské okurky a ještě nějakou příšerku, jejíž jméno si bohužel nepamatuju, ale vypadalo to podobně jako mořský ježek. V jiné nádrži měli žraloky, k těm jsme blízko nemohli, ale děti je aspon krmili rybkami z takového vyvýšeného můstku, odkud jim ty sardinky nebo co to bylo házeli dolů do vody..

Původně jsme se taky měli jet podívat do Pearl Harbor, ale bohužel HM zjistila na místě, že se tam lístky nějak rezervují dopředu, takže jsme tam nejeli. To mě trochu mrzelo.
Během toho týdne jsem neměla moc volného času, ale bylo těžké vymezit, kdy to byla práce a kdy trávení času s rodinou jako její člen. Přeci jen kolikrát jsem si přišla, jakože nic moc nedělám a přitom se mi to počítalo jako práce. Taky jsem nemusela platit vůbec nic, bylo hrozně hezké od nich, že mě vzali sebou takže bych to nějak více nerozebírala. Kvůli časovému posunu jsem se budila hodně brzy ráno tak jsem jededn den skypovala s prababičkou, se kterou jsem trávila většinu dětsví. Chudák z toho byla vystresovaná a nervózní, byli u tety na návštěvě a ona to nečekala, že budem volat. Říkala mi, že na mě myslí každý den a kouká na moji fotku vždycky večer před spaním, což mi přišlo strašně smutné, protože se mi jednak stýská a jednak si říkám, co když ji už neuvidím. Ale to je ta těžká část toho někam odjet tak daleko a na tak dlouhou dobu. Člověk nikdy neví, co se doma může stát. Buut lets think in positive way :).
K tomu čas. posunu. V ČR je o 9 hodin více než v SF. SF je od Havaje sice 5 hodin letu, ale čas se posouvá o 3 hodiny takže jsem měla na Havaji o 12 hodin méně než naši měli v ČR. Což se mi líp počítalo, ale pro skypování to bylo horší :).
Po návratu jsme tenhle týden trávili v SF, ale od příštího už budeme v teple v Napa. Pro děti to tam je super, mají tam hodně možností, co dělat. Tady tenhle týden byl na nic. Děti měly sice každé ráno povinně čtení knížek a uklízely si pokoje, ale to uklízení bylo snad jen proto že jsem jim udělala kalendář a do každého dne políčka vepsala, co měli udělat a když to splnili tak si mohli vedle toho úkolu nalepit nálepku :) kupodivu to celkem fungovalo :) :D. Jeden den jsem ale říkala malému ráno ať si uklidí pastelky, které rozsypal pod stolem, do krabice. To začal ukňučeným hlasem odmlouvat, že to dělat nebude, že to je pro něho - cituji: Too hard work (příliš těžká práce). Jsem si jenom říkala to snad není pravda, však po něm chci posbírat pastelky a ne pouklízet celý pokoj. Odmlouval tak jsem mu řekla, že nebude kreslit nebo si hrát dokud prvně neposbírá ty pastelky. V ten moment se rozbrečel a rozeřval na celý barák jako bych ho tam zrovna profackala, že to dělat nebude, že je unavený, je to hrooozně těžké a kdoví co ještě. Tak jsem ho poslala do postele, když je tak unavený, ale že pak to stejně uklidí, tak začal řvát ještě víc. HM byla v tu dobu doma tak přišla do pokoje, že co se děje. Řekla jsem jí, že malý neposlouchá a co jsem po něm chtěla udělat. Ona se ho zeptala, jestli to vysypal úmyslně nebo to byla nehoda. On řekl nehoda a tak HM nahnala jeho dvě segry, aby mu s tím pomohly, protože on by se chudinka asi zbláznil, kdyby měl posbírat pastelky ze země do krabičky sám :). Aneb vítejte v Americe :). Hlavně že mi HM sama říkala, že neexistuje, aby si děti začaly hrát, pokud nejprv neuklidí binec z minula. Jsem plnila, co mi ona řekla a dočkala jsem se tohohle, což nedávalo smysl, ale co s tím..
Pak se mě ptala jaký máme s dětmi plán, tak jsem říkala, že jdem do parku a ona navrhla, že můžem na pláž,  že je dneska dost teplo, ale že musí děti mít na sobě special trička, které je chrání před sluncem. Jsou to jakoby trička na plavání do vody, ale mají uvnitř něco, co nenechá slunce projít přes tu látku tak jako normální tričko a jsou z podobného materiálu jako plavky. HM taky hrozně dbá na to, aby děti byly hodně chráněné před sluncem, aby si nezničili pokožku, takže krém faktor 70 apod. Neříkám, jestli to je špatné nebo ne, ať si udělá každý na to svůj názor. Já osobně bych to třeba až tak neřešila, taky jsem to přežila a jsem ok i s menšími faktory a bez special triček. Navrhla, že si tam sebou můžem vzít sendviče na oběd a udělat si piknik. Takže jsem dostala přesné instrukce a ty jsem oznámila dětem. Dvojčata byli super nadšení, ale nejstarší se rozhodla dělat problémy. Oznámila mi, že si na sebe nechce vzít to tričko, že nebude jako blbeček ve swim shirt (tomu tak říkají), když nebude plavat ve vodě a že nikam nejde, udělala mi scénu a nepomohlo, že jsem jí vysvětlila, že to není jen do vody, ale jako ochrana před sluníčkem. Počítala jsem do 3, což většinou zabírá. Když neposlouchají, tak když jsem většinou u dvojky tak běží dělat rychle to, co mají, protože ví, že když se dostanu ke trojce tak budou mít trable. Počítala jsem a ona nic. Seděla na posteli a řekla mi, že se ani nehne. Tak jsem ji odebrala privilegium za trest. Ona se rozbrečela, že proč by měla být trestaná za to, že nechce na pláž. Vysvětlila jsem jí, že ten trest není za to, ale za to že mě neposlouchá. Ona brečela víc a že chce zavolat mámě. Ta měla schůzku u doktora, tak jsem ji nechtěla rušit a taky kdybych ji volala tak si pak přijdu jako blbeček, že nedokážu zvládnout 9letou holku. Šla jsem to teda americkou cestou a řekla jí, že je venku hezky, že doma určitě nebudeme, ale pokud nechce na pláž tak ať sama vymyslí a navrhne lepší řešení. Navrhla oběd doma a pak park. Zavolala jsem dvojčata ať se teda převlíknou zpátky do normálního oblečení, že se půjde do parku, tak oni zase nadšení, že super :D. Uvařila jsem konečně oběd, starší ho snědla jako první a říká mi, že už se jí i chce na tu pláž, že se jí jen nelíbila představa toho mít piknik a oběd na pláži. V tu chvíli jsem nevěděla, jestli se mám začít smát, jestli si ze mě dělá p*del.. Říkám ji, že si ale musí vzít na sebe to special tričko a ona že jo, že v pohodě :D takže jsem zavolala dvojčata a oznámila jim, že se musí znovu převlíknout teda a jeli jsme na pláž :). Děcka si hráli v písku, do oceánu mohli jen po kolena, ale voda tam je stejně studená, že to není moc na koupání tak se tam nějak ani nehrnuli.

Výhled z pláže - Golden Gate Bridge zahalený v mlze :)