středa 4. června 2014

Friends or Lovers?

Dneska začnu hodně netradičně. Pročítala jsem si blog od začátku mého pobytu tady až do konce
loňského roku. Zmínila jsem vše možné, jak to tady funguje, rodinu, děti, práci, zážitky z cestování, ale nikdy jsem se nedostala pořádně k tématu ,,chlapi" a k tomu, jak funguje to jejich randění a jak se tady hledají kamarádky.






Kamarádky

Z minulého článku:

,,Pořád je tady ale aspoň Skype a Facebook a člověk může být s těmi blízkými v kontaktu, i když i to je občas těžké. Sama kolikrát nemám čas a když už ho mám tak nemůžu po ostatních chtít, aby všeho nechali, jen aby mohli se mnou mluvit, protože mně se to zrovna hodí. Takhle to nefunguje. Třeba s T. jsme si, myslím, dost sedly. Je to takový ten typ člověka, s kterým můžu probrat všechno. ... (Na tohle navážu v dalším článku). A píšeme si hodně, někdy jsme si i volaly, když byla ještě v USA a bylo to fajn svěřit se člověku, který procházel tím samým co já a více to chápal.. Jenže každému au pair rok jednou skončí a jede domů a pak je komunikace zase o něco složitější."

Když jsem řekla, že s ní můžu probrat všechno tak jsem myslela všechno. V ČR mi někdy vadí, že nejlepší kamarádky si říkají všechno, ale pak se stejně někde jinde pomlouvají a nebo o tom někomu řeknou a vidí to negativně, ale přitom před kámoškou si hrají na to, že jsou ohledně toho v pohodě!
Tady je všechno hodně openminded. Lidi si říkají věci více narovinu. Neříkám, že se nenajdou i další typy lidí, nebudu házet všechny do jednoho pytle, ale během toho více než roku jsem přišla do styku s hodně lidmi, kteří na mě působili určitým dojmem a chci se podělit o zkušenosti. Jasně, že jiná au pair z jiného konce USA může mít úplně jinou zkušenost, ale teď je tady řeč o mém názoru, o SF a o lidech v mém životě - jen pro ujasnění.

Když jsem byla v Holandsku tak bylo lehké mít kamarádky Američanky, protože i ty tam byly au pairky a byly jsme na stejné lodi. Tady s Američankami už na stejné lodi nejsem. A dává to smysl - v Holandsku jsem se taky nekamarádila s Holanďankami. Ne že bych nechtěla (tam i tady), ale ono to je hrozně těžké. Jediné holky, s kterými tady přijdu do kontaktu, jsou další au pair, které potkám na au pair meetingu, přes rodinu nebo přes kamarádky. V parku bývají maminky a pak babysitterky, které mívají i okolo 30 let. Párkrát jsem se s někým dala do řeči, vyměnily jsme si čísla, ale bylo to kvůli tomu, abychom si daly vědět, kdy půjdem do parku příště a mohly se tam potkat a děti měly playdate. Nebylo to kvůli tomu, abychom si v pátek spolu vyrazily někam do baru.
Jindy jsem s kamarádkami, v barech nebo klubech a (co si budem říkat) holky za holkami běžně nechodí. Teda tady v SF některé ano :D (ale ty nemají o chlapy zájem). Američanky mají svoje skupiny přátel a proč by měly hledat někoho cizího, kdo tady je jen na rok třeba a bavit se s ním? Na druhou stranu au pairky tady vyhledávají kontakt takže pak většinou narazí na další au pairky, které vyhledávají kontakt a pak končíme všechny spolu jako jedna velká skupina au pairek, které nemají žádné americké kamarádky :D. Brečet kvůli tomu ale nebudem :). Američanky, když už na to přijde, tak si s vámi pokecají, ale tím to skončí. Já měla štěstí, že naše rodinná babysitterka (Američanka) je hrozně fajn. Často jsme si hodně dobře popovídaly a párkrát mě pozvala na nějaké akce tady. Teď se bude ale stěhovat do Austrálie, protože se vdává a mně tu bude chybět. Hrozně moc jí to ale přeju. Navíc mě už toho času tady taky nezbývá nejvíc.

Kamarádky au pairky. Zase nebudem si nic nalhávat. Některé holky, co se baví tady mezi sebou by se normálně spolu nebavily, kdyby bydlely v ČR v jednom městě třeba, protože jednoduše by neměly nic společného. Tady nás ale dává dohromady náš rodný jazyk, kultura, způsob přemýšlení, au pair zkušenosti, cestování a jiné. Jednou ale až tohle pomine a my se každá rozjedem někam jinam tak to všechno skončí a nejspíš už nebude důvod být v kontaktu. Zase najdou se i výjimky jako třeba T. Sice to je teď více o psaní, protože je už zpátky v ČR, ale říkám si, že zrovna s ní by to mohlo vydržet. Máme podobné názory, psaly jsme si už před Amerikou, během ní, tak proč by ne po ní?

To bychom měli holky.


Randění v městě gayů

Když jsem přijela a zjistila, jak to tady v SF (a některých dalších částech USA) funguje, tak jsem si říkala, že na tohle si nikdy nezvyknu.

Lidi tady oficiálně začínají pít od 21 let, takže většinou pokud narazíte na typické 21leté amíky tak jsou šílení, nevyblbnutí, skoro jako děti ještě - cca naši 17letí. O nějakých vztazích nemůže být řeč. Pak najednou zjistíte, že v SF, kde je plno gayů a ne tolik hetero chlapů, to mají chlapi úplně na háku. Říká se, že tady je více ženských než hetero chlapů, takže si ti chlapi pak můžou vybírat. Z mé zkušenosti.. Je jedno, jestli jste v baru narazili na 21letého nebo 30letého, všichni si tady chtějí užívat co jen to jde. Chlapi se tady žení běžně až po 35 a ženy vdávají po 30.

To ale neznamená, že nerandí. Pokud vám někdo řekne ,,I'm dating", znamená to, že chodí na rande - večeře, do kina apod. i s několika ženami/muži během té určité doby. Oni o sobě neví a ani se většinou neptají, protože takhle to tady prostě dělá ,,každý".  To, jestli během toho ,,dating" spolu i spí záleží na každém individuálně. Troufnu si říct, že ale většinou ano.
Hodně tady fičí seznamky. V česku na seznamkách spíše najdete nebo v minulosti jste našli (nevím, jak to teď u nás funguje) spíše divné typy, starší rozvedené lidi.. Tady ale je na seznamce skoro každý, někdo si tam hledá lidi na dating, někdo na sex, někdo přátelé, někdo všechno.
Mají taky na to různé aplikace, kde člověk má třeba jen fotky na profilu a žádné info, takže to je vyloženě o vzhledu. V sekci na seznámení pak posouváte lidi (bydlící v okolí), kteří se vám nelíbí doleva a ty, kteří se vám líbí doprava a takhle si jedete třeba 10 minut. Pokud vy i on dáte, že se líbíte sobě navzájem, ukaže se vám, že máte match a můžete si napsat zprávu a nebo taky ne.


Takže dejme si příklad z tady typického dámského pohledu:

Řekněme, že jste se rozhodla přejít do fáze dating people a domluvila si rande na pátek a sobotu s 2 různými lidmi.

Na pátek večer jste si domluvila první rande se S. ze seznamky. Ve čtvrtek se neozýval, tak jste se místo toho domluvila na pátek na později na první rande s R. ze seznamovací aplikace.
S. se nakonec ozval v pátek odpoledne, že je ve městě a že se můžete sejít. Takže si zajdete do restaurace na bar se S. To ještě přece stíháte. Dáte si panáka a po hodině a půl se omlouváte, že už musíte jít, protože jste s tím nepočítala tak úplně a už máte domluveno něco jiného.
Sejdete se s R. Dáte si v baru pár panáku. Jedete domů (každý k sobě).

Na konci dne: S. je lepší než R. Se S. se budete chtít určitě sejít znovu, s R. spíše ne.

V sobotu se sejdete poprvé s M. Opět ze seznamovací aplikace. Máte spolu večeři. Popovídali jste si, ale žádná chemie, přátelství z toho asi taky nebude. Odveze vás po večeři domů. Vy si vezmete taxíka a jedete k T., kterého znáte z dřívějška z baru. Je pozdě v noci, je jasné proč tam jedete. Máte svoje potřeby.

V neděli vám píše S. Je ve městě a chce vás vidět. Vy ho chcete taky vidět, protože jste si vážně rozuměli,  byla tam chemie a mohlo by to být něco na delší dobu. Máte rande a je to super.

Omezíte veškeré styky s T., R. a M. kvůli S. Vidíte v tom něco nadějného.

Po dvou dalších rande zjistíte, že S. je jerk - kretén. Šlo mu jen o zábavu. Jediný důvod, proč ho nazvat jerk je, že si dal tu práci předstírat, že se to vyvíjí v něco víc. Ostatní amíci vám narovinu většinou řeknou, že hledají něco short term (krátkodobého) nebo jen for fun, takže takovýhle kretén, který to na vás hrál si takové pojmenování plně zaslouží.

Uplyne týden.

Je pátek večer. Vy jdete do baru, abyste se seznámila s X., Y., nebo Z. a takhle to chodí pořád dokola dokud si neřeknete, že jim na to jejich americké dating serete :).

A po pár týdnech samoty (protože ono to fakt nejde jinak) a kamarádky ne vždy mají čas a vy doma sama nebudete, to bude zase A., B., C., ... s kterými budete zkoušet štěstí.

Takhle to tady má většina svobodných lidí. U nás v ČR v malém městě by vás za to označovali různými nehezkými výrazy, div že by vás za to neukamenovali. Tady normální věc. Nikdo se nad tím nepozastavuje. Ti, kteří takovýhle život nevedou, nebývají pohoršení, prostě to ignorují, pokud to nějak neubližuje jim nebo jejich blízkým tak co by jim bylo do toho. Připomínám mluvíme o SF, kde je plno vášnivě líbajících se gayů a nudistů, kteří si to kolikrát běžně kráčí po městě tak, jak je Pán Bůh stvořil a podobných městech v USA.

Jak jedna au pair řekla:
,,Z jednoho si uděláš řidiče, z druhého sponzora, se třetím chodíš na večeře, čtvrtý je party boy, pátý bydlí blízko tebe a přijde do pár minut, šestý je na romantiku, sedmý na dobrý sex.. a hlavně nothing serious s nikým. Jsi tu na rok nebo dva, tak si užívej. Za pár let už to takhle těžko půjde a budeš mít  jednoho, se kterým to pravděpodobně už dokopeš. Carpe diem!"

Tímhle nikomu neříkám, že takhle vypadá normální život nebo že s tím souhlasím. Samozřejmě můžete randit s více lidmi najednou a nemusíte spát ani s jedním. Je to pro představu vyhrocený příklad toho, jak to tady chodí a nemají to takhle rozhodně jen holky, co tu jsou na rok nebo na dva (u kterých by se to ,,nezavazování se" dalo spíše pochopit). Takhle tady přemýšlejí američanky v našem věku a čekají tohle od chlapů. Chlapi na druhou stranu rozhodně netrpí, protože oni mají jednu na smysluplné konverzace, druhou na výlety, třetí na party, čtvrtou, pátou atd. a přitom spí se všemi :). Užijou si, vyjdou si, pobaví se a jsou spokojení. Je to tady vzájemné, nikdo to nebere jako podvádění. Tohle je prostě dating.

Příklad:
Byla jsem na pár rande na večeři nebo v baru a nabídla se, že část zaplatím. Chlapi byli překvapeni. Pár mi jich řeklo, že Američanka by tohle nikdy neřekla, že ta by očekávala, že se o to postará chlap.

Pokud dva lidi jsou spolu a randí a chtějí být vážně jen spolu, protože to směřuje někam dál tak si řeknou, že jsou exclusive.

Určitě jste to už v nějakém americkém filmu zaregistrovali :) a pokud ne tak si toho více začněte všímat. Možná jste si mysleli, že to je jen film, ale tady to tak funguje.
Doporučuju třeba film (Ne)zadaní.
http://www.csfd.cz/film/348857-ne-zadani/


Americké dating

Na jednu stranu je to hrozně fajn, protože poznáte různé typy lidí, dozvíte se kolikrát zajímavé informace, typy na cestování a pod. Lidi vás zvou na různá místa, kde jste předtím nebyli takže zkoušíte nové věci a hlavně jsou to místní - ti znají SF nejlíp. Z tohohle hlediska se z toho dá hodně vytěžit. Konečně mluvíte s rodilými mluvčími a ne s aupairkami a zlepšujete si angličtinu.

Na druhou stranu, člověka to po chvíli přestane bavit. S každým jedincem to je tak na 1-5 rande maximálně, takže to je pořád to samé dokola - hlavně vysvětlování co tady děláte, proč, jak.. Omrzí to pokaždé začínat znovu a znovu. Po čase tyhle story už máte nacvičené jako opice. Pro ty, co tady hledají něco jako vážný vztah a lásku, skoro nemožné - myslím v našem věku. Oni to tady mají hodně věkové posunuté - i když je chlapovi 30, tak kolikrát je ještě horší než ti mladší, protože toho musí přece ještě hoodně stihnout, protože už se mu to blíží - ten pravý čas usadit se a na děti :). Navíc, my na tohle nejsme zvyklí, takže to chvíli člověku trvá naučit se v tom chodit a hlavně si uvědomit, že tady randění vůbec nic neznamená. Je to jen způsob, jak se seznamovat a užívat si a někdy možná mezi tím nakonec natrefíte na někoho, s kým vám to vydrží déle. Ale upřímně, pokud se tady ve 21 letech neplánujete provdat, tak ani není důvod něco dlouhodobého hledat.

Díky randění tady jsem se podívala na pár super míst ve SF, na které bych sama nikdy pravděpodobně nepřišla. Podívala jsem se do dvou jiných měst, kam bych normálně asi taky nikdy nezavítala a bylo to fajn. Zjistila jsem plno užitečných informací a naučila se pár nových lekcí. Ze začátku mě to tady ,,mučilo". Člověk přirozeně od rande čekal něco hlubšího a dlouhodobějšího a někdy potřeboval mít někoho u sebe a pro sebe.
Po nějaké době si ale zvyknete a začnete to brát stejně, najdete si na tom výhody a hlavně pochopíte, že tady randění v našem věku není tolik o vztazích, ale o tom všem ostatním, co jsem už zmínila. Tahle doba ve vašem životě je o studiu, budování kariéry, získávání zkušeností a rozvíjení vaší osobnosti. S touhle částí souhlasím, protože člověk ve 30 nikdy nebude ten stejný člověk, kým byl ve 20. A tak se kolikrát dva tehdy 20tiletí, kteří si tak rozuměli a vzali se, ve 30 rozvádějí, protože jsou každý úplně jiný.

Mínusem je, že mi to totálně odrovnalo důvěru. Plusem (mimo vše již zmíněné), že mi to odrovnalo i naivitu - a to hlavně když jste ve Vegas na letišti, kde si chlapi po přístání hromadně sundávají snubní prstýnky a jdou se bavit. A nebudu říkat jen chlapi, protože jsem si celkem dost jistá, že v tom nebudou sami :). Celkově pánové, neberte to nijak osobně. Psala jsem to z mého pohledu, takže to mohlo vyznít někomu zaujatě proti chlapům. Moc dobře vím, že i mezi holkami se najde plno takových a že to vše funguje i naopak.


Hodně jsem to zobecnila. Zase, najdou se výjimky, ale málo :). Good luck!

1 komentář:

  1. Zustaneme v kontaktu urcite brouku!!! Ty nase konverzace :D Jsem rada, ze mam nekoho prasteneho, s kym se muzu bavit o vsem, tebe :-* Budu cekat v Anglii ;)
    A pristi rok si zopakujeme Vegas, you gotta love this city ♥
    S clankem souhlasim - Kdo chce randit jak tady v Cesku, tak to se nestane, nebo skoro vubec. V Americe je to jinaci, ale na druhou stranu, kde je psano, co je spravny dating a co neni. At si kazdej udela svoje rules. Zijem jen jednou a meli bychom si to uzivat. Kazdy po svem :) Young, wild and free!
    Tannie

    OdpovědětVymazat